Ze Slatinského dvora

2010-08-06T14:38:00.000+01:00

2010-08-06T14:36:00.001+01:00

2010-08-06T14:36:00.000+01:00

Arwen 2010

2010-08-06T14:35:00.000+01:00

Lednové pozdravy

2010-01-09T16:08:00.002+01:00

Všechny vás moc zdravíme a přejeme hodně štěstí, zdraví a krásných zážitků v roce 2010 !

Abyste viděli, že blog sice flákáme, ale jinak si žijeme celkem spokojeně (hlavně Beňule s Arvenkou), přikládám pár foteček z letošní zimy.

Pokusy o společné foto s pejsama (moc se nedařilo)

Tady psi vypadají celkem hezky, ale zato celková kompozice je teda slabší

Pár hodin staré fotky ze zamrzlé Stránské skály (nahoře i dole)

První letošní koupání

2009-04-17T18:36:00.001+01:00

Letošní jaro naběhlo překvapivě rychle, ale klíšťata na něj byla připravená výborně . Ještě několik hodin po procházkách jsme sbírali lezoucí černý tečky a z táty se stal odborník na vytahávání klíšťat všech druhů a stádií přisátí (já umím jen ty nacucaný, brrr; a Veruška je daleko).
Včera jsme se konečně dokopali k veterináři - původně pro obojky, ale překecal nás na spot-on - bo je účinnější. Samo, že taky jednou tak drahej. Vzhledem k tomu, že se po aplikaci nesmí pár dní koupat, vzali jsme je předtím na Hádek.

Ale šidily to, chodily v mělké vodě místo plavání.

Nový sníh na Stránské

2009-02-12T13:29:00.000+01:00

Bitkaaaa

2009-01-30T20:35:00.005+01:00

Nojo, zkouskovy obdobi na krku (nastesti uz se blizi konec), prochazky sidime, tak maji holky spoustu energie. Doma je mam porad za zady, pronasleduji me z pokoje do pokoje, nejradsi by i do koupelny. Nejlip se vyradi na dvore, tak sem hazu par obrazku z minulyho tydne.

Arwenka smajdava se nenecha zahanbit, pekne Bencu prudi a pak se divi, ze ji to chce oplatit. To se Arwule honem utika schovat za me - a tvari se jak nevinatko.

Tak pa zatim! ;-)

Září na Slatinském dvoře

2008-10-26T13:36:00.004+01:00

Blíží se konec října, je tedy nejvyšší čas na měsíc staré novinky z Brna:-). Vzhledem k tomu, že já i brácha jsme na studiích ve Francii, o holky se starají naši drazí rodiče. Myslím, že jim to jde dobře a hlavně se díky naší zvěřině nemají čas nudit, natož si pěstovat nějaké syndromy oopuštěného hnízda.

Prázdninujem!!!

2008-08-27T10:46:00.001+01:00

Vyfotit Arwen....

2008-04-11T18:15:00.004+01:00

...je skoro nadlidský úkol. Když jsem zpětně procházela blog, všimla jsem si, že poslední fotka Arwule je někdy z ledna. Takže jsem poslední dvě procházky věnovala snaze ji zachytit v nějaké lichotivé póze:-). Výsledek vidíte dole.
To Benuška nemá s focením problémy. Pózuje jako kdyby se tím živila:-), asi tomu přispívá i fakt, že už to je přece jen povahově vyzrálý pes.
Zato ta Arwen....tohle je jen malá ochutnávka toho, jak dopadlo 80 % pokusů. Co dodat:).

Fotosoutěž

2008-04-07T18:50:00.003+01:00

Náš "strejda" Árník a jeho panička vyhlásili soutěž O nejfotogeničtějšího hovawarta!!! Pokud se vám líbí naše Benuška, tak nás prosím podpořte. Na tomto odkaze klikněte na Bonnii z Pískových dolů! Díky:-)

Medvídek

2008-04-04T14:10:00.006+01:00

Aaaaaaaaarty se nám ozval:-)!!! Dostali jsme hned několik foteček, tak jsem jednu vybrala. To je prostě úžasný vidět, jak z něj roste parádní hafan. Na fotkách vypadá jak medvěd, páníček ještě připsal, že je Artík veselý a zdravý (co víc si přát).

Jarní koupáníčko

2008-03-31T18:35:00.005+01:00

Přestože Beňule není zrovna vodní typ, na včerejším výletě bylo tak krásně, že šla do toho! Je to sice Svratka hned pod přehradou, ale doufám, že sinice zatím spí (voda je ledová, brrr) a tak nám holka nebude světélkovat.
Po koupání se samozřejmě Benča musela vyválet, pěkně v bahně a napadaným listí. Než uschla, vypadala jako popelnicový podvraťák, a půl výpravy z ní mělo pěkně špinavý oblečení (nejvíc moi).
Ona je vůbec na to válení nějak vysazená, ještě sem neviděla psa, který by tomu věnoval tolik času. Když se válí, tak nevidí, neslyší, jednou se dokonce skutálela ze svahu do řeky, pořádně se lekla a chvilku se v té vodě motala, že sem jí málem šla pomoct.
Společnost nám tentokrát dělala Arwen...ale tahle Arwenka je šestiměsíční štěně flat coated retrívra, a slyší na jméno Žemle:-). Je to úžasnej mazel a totální olizovací maniak.
Chudák Bennie už ale musí mít pocit, že všichni černí psi jsou štěňata, která na ni pořád doráží. Žemle přitom byla hodná, Benči jen olizovala tlamu a trochu se jí motala pod nohama. Na rozdíl od té naší Arwen, kterou jsem dneska na prochajdě musela zpražit, protože lítala bez košíku a při svých nájezdech zkoušela Benču kousnout do nohy.

Hovíci v ZOO

2008-03-24T19:13:00.006+01:00

Nedělní výlet byl celkem povedený. Ani se mi nechtělo věřit, že by do Zoo pustili tolik hafanů, ale nebyl s tím žádný problém. Jediné místo, kde mají psi smůlu, je výběh ledních medvědů. Jak jistě všichni víte, máme v Brně dvě medvědí miminka a jejich mámu by prý psí pach znervózňoval. No, trochu mě potěšilo, že míšani mají ze psů respekt:-).
Nejlepší fotky ale stejně vznikly při venčení kolem Svratky, ještě než jsme se vydali do ZOO, hovíci krásně běhali, a fakt nebylo poznat, kdo je kdo.
Nahoře: Prostě skupinovka:-)...No tak jo, uprostřed, ta vykukující psí hlava s vyplazeným jazykem je naše Beňule. Šedivý pán s veeeelmi ležérně nahozenou šálou je taťka. Anguiny paničky jsou dole ve žluté a červené bundě a Angua je uprostřed a očuchává svou psí sousedku.
Nahoře: Bennie druhá zleva. Lachtani ji zřejmě nijak neuchvátili. Zato v tom modrým batohu budou určitě piškoty! Nahoře: Máma a dcera po dobytí Mniší hory (čili u výběhu žiraf). Holky už toho měly dost, tváří se nějak otráveně. Na rozdíl od nich, táta pózuje jak na výstavě;-). Nahoře: No není ta Angua krásná holka? Paničkám se omlouvám, hlavy jsem jim neusekla, ta fotka už tak byla!!
Nahoře: Nakonec tu máme Beňuli, kouká na jakési lišky, nebo co to bylo.

P.S. Podle toho, jak byla ZOO rozkopaná a kolik tam bylo uzavírek, nás určitě v létě čekají krásné nové výběhy- a jestli ne, tak se naštvu!!!

Sestřičky

2008-03-24T18:55:00.003+01:00

Minulou neděli, těsně před hovawartím srazem, se u nás stavila Angua se svýma paničkama. Benuška hned pochopila, že z Angui roste pořádná konkurence, tak se rozhodla že ji nepustí ani na dvůr. Nakonec milá Bennie strávila návštěvu své dcery zavřená ve sklepě. Arwen to brala celkem v pohodě, akorát si pořád stoupala před Anguu s hračkama v tlamě, provokovala a pak se nechtěla podělit. Taky Angíška pěkně poslintala.
Angua je moc milá holka a na to jaký je šídlo hezky poslouchá. Je vyšší než Benča, a taky o dost větší než Arwík (to mě až překvapilo, jakej je Arwen prcek ve srovnání se ségrou).
Přísahám, že přiložené fotečky jsou ty nejlepší, co se mi povedlo zachytit. Holky byly totiž neutále v pohybu, a udělat fotku, kde by jedné nelezl jazyk bokem z tlamy, druhá nemrkala nebo se zrovna nechystala ke skoku...

Mr. Agni

2008-03-02T21:05:00.002+01:00

Když máma viděla tuhle fotku, byla nadšená jak se na ní ta Arwenka povedla . Musela jsem jí vyvést z omylu - tohle je totiž Agník! No, kromě barvy ji mohl splést i ten zadumaný výraz, Agni byl totiž největší klaun z celého vrhu. Je z něj krasavec, co?

Arlettka

2008-02-21T17:33:00.002+01:00

Arlettka u nás měla krycí jméno Zrzka, ale na fotkách vypadá jako blondýna:-), úplně se nad ní rozpýváme! Je to dračice, a její majitelka Venda přemýšlí, jestli je lepší ji utahat při obranách nebo u agility.

Ajajajaj, to už je leden?

2008-01-14T21:12:00.000+01:00

Tak jsem zase zaspala a dva měsíce nic nepsala. To bude asi tím, že všechno je díkybohu fajn a naši hafani nemají žádný velký průšvihy. Benuška má sice trochu depresi, že ji nechci pouštět do bahna, takže se nemůže vyběhat podle svých představ, ale tohle počasí přece nemůže trvat věčně, ne? Zato Arwenka dělá pokroky, rychleji běhá než chodí a zvládá i hodinové procházky!!!! Jupí! Tedy, Bennie by řekla "ach jo!", protože Arvule jí dělá vocásek kam se hne, ve všem ji kopíruje a taky pěkně došparuje , no prostě nic jí nesmí uniknout. Však mrkněte na fotky z jedné naší povedené procházky:-):

Všechno nejlepší k 6. měsícům

2007-11-18T13:20:00.001+01:00

Slatiňáčkům přejeme všechno nej, ať hezky rostou a páníčkům dělají jen radost!
Moc vás zdraví máma Bennie a ségra Arwen .

Hádejte, kdo je na fotce?

2007-11-18T12:27:00.000+01:00

Nějak se mi podařilo zaspat to, že Slatiňáčci mají už 6 měsíců!!! Naštěstí, někteří páníkové na to pamatovali a poslali pozdravy do rodného dvora:-). Takže máme čestvé novinky od Arlettky; s majitelkou Verčou jsou asi pěkně povedená dvojka, chodí na výcvik a jde jim to a zdraví všechny psí sourozence.
A taky jsme dostali fotky od Angui, je to nádherná holka! Více o ní najdete na jejím blogu; -).

Airííííín

2007-10-15T18:13:00.001+01:00

Krasavice na fotce je prosím pěkně Airinka. Nojo! Ono už je to pět měsíců, co se naší Benušce narodila štěňátka! Takže tahle psí slečna se mi v květnu vešla do dlaně...teď má 20 kilo... To je hustý;-).

Výlet do Dolních Kounic

2007-09-23T12:49:00.000+01:00

Sebrala jsem veškěrou odvahu a vydala se na výlet s oběma našima pejsanama. S vydatnou pomoci Michelle a Peťana, kteří se po dobu výletu stali adoptivními rodiči Arwenky, jsme to zvádli bez úhony. Moc jsme toho nenachodili, ale Dolní Kounice jsou nádherný, jenom ta obsluha v jediné hospůdce co jsme našli, by mohla být krapet rychlejší...
Hodinový přesun MHDéčkem byl úspěšný i z výchovných důvodů: Arwuška sice MHD už párkrát jela, ale dosud pořád stála se staženým ocáskem a klepaly se jí nožičky. A teď už od své zkušené maminy okoukala, jak se slušný pes v tramvaji a buse chová - takže se hnedka nad schůdkama rozvalí a je to...a důchodci s berličkama je můžou přeskakovat, jak se jim zlíbí.
Jo, a taky to naše mrně nosí košíček. Veškeré zvykání probělo podezřele hladce - stačí narvat košíček na čumák a než se stačí vzpamatovat vecpat jí skrz dráty piškotek, a s pochvalnými výkřiky ji vytáhnout na prochajdu.

Dole: "Teď budete pózovat, jasný? Aaaarweno, sedni, dělej!!"

Dole: Tady Arwíka ještě unesu:-). Ale už to asi nebude trvat, protože roste jak z vody.

Šok: přistiženi v hnízdečku lásky!

2007-09-15T14:57:00.001+01:00

Už je to tak, protiklady se přitahují;-). Arwen (fena, 4 měsíce) se spustila s Čertíkem (kocour, 12 měsíců). Značný věkový i výškový rozdíl rozdíl a ještě další podružné odlišnosti jim zřejmě nepřekáží v tom, aby se jejich mezi nimi přeskočila jiskra.
Naše bulvární redakce to tušila již delší dobu - soudě podle toho, jak se Čertík občas ukazoval na veřejnosti ve značně neupraveném stavu, dokonce snad i oslintaný. No, hádejte odkud šel...

Jako důkaz přikládáme exkluzivní fotky pořízené naším nejlepším uměleckým fotografem (všimněte si kvality detailů, té ostrosti a výborného nasvětlení a citlivé kompozice, hih!).

Holky u babičky

2007-09-11T15:14:00.000+01:00

Aby měla naše svobodná matka a její potomek nějaký vzrůšo vzali jsme je na velký výlet k babičce pro hrušky. V praxi to je 100 kiláků tam, 100 zpět, a mezi tím 4 hodiny neustálého jezení (teda pro lidi) a válení se na zahradě (pro psy). Nicméně se toho dá využít k focení na krásné zelené travičce, jakou na naší rozbombardované zahradě v Brně nemáme. Tak koukejte, jim to sluší:-).

Foto dole: Picasa2 nechce kamarádit s bloggerem tak odmítá otáčet obrázky, merde!

Ideální kombinace

2007-09-02T18:29:00.001+01:00

Jestli máte pocit, že váš domácí mazlíček není dostatečně "umazlený", pořiďte mu konkurenta (teda pardon, kamaráda).
U nás v rodině je "in" pořizovat si mazlíka stejného zvířecího druhu a pohlaví, v černém provedení. A nejlépe po čtyřech letech soužití, kdy jsou projevy lásky ze strany páníčků domácími mazlíčky trpěny, ale opětovány jen velmi vlažně (tzv. pasivní mazlení, lol). A tak si naše famílie pořídila černého kočičáka a černou hafandu. I když ani v jednom případě to nebylo tak úplně dobrovolné;-).
A jaké jsou plody toho, že máme věškerou zvířenu dvojmo? Oblíbenost lidských obyvatel naší domácnosti vzrostla přímo exponenciálně - nejenže nás nové přírůstky milují a jejich starší soudruhové (doslova!) se nám přímo vtírají...ještě ke všemu se naše zvířátka melou mezi sebou o to, koho máme radši a kdo se nechá více hladit (tzv. aktivní mazlení - když vám zvíře dává najevo lásku).
Tím by se dalo krásně skončit. Ale co, tak já to řeknu... miláčkové se předhánějí nejen v tom kdo bude naším největším mazlíkem, ale taky kdo komu vyžere misku, sežvýká kostičku, ukradne myšku (naši koucouři se umí vyznamenat, achjo!), kdo vypije víc vody, kdo víc zašpiní náš, kdysi žlutý koberec...

[Obrázek dole: Dvě zubatice - Arwuška a Bennie mají dopolední a večerní rituál...kocoury to jejich dovádění moc nevzrušuje, při bližším zkoumání je v pozadí vidět Kuko, jak si klidně podřimuje] Takže pokud možno, kupujem 2 kosti, v každém koutě je miska s vodou, Arwenka žere na chodbě, Bennie a Kukášek v kuchyni a Čertík v koupelně a koberec...no, ten už to má za sebou a bude časem nahrazen za plovoucí podlahu (doufejme).P.S. Čertík ráno donesl domů ptáka, Kukášek se před chvilkou chlubil rejskem (fuuuuj!), mám chuť ty dva lumpíky zabít!

Arwenka zdraví sourozence:-)

2007-08-23T14:04:00.001+01:00

Hola hola! Tak se po delší době ozýváme z prázdnin. Každým dnem by majitelům našich Slatiňáčků měl dojít průkaz původu (tadááááá).

Naši pajdavou Arwenku si necháváme, problém bude zřejmě někde v krční páteři...někde to tam trošku ruplo, ale celkem s tím umí žít. Potvůrka už lozí do schodů, v čemž se jí snažíme zbránit. Jinak miluje naše kocoury, hlavně Čertíka - jak ho vidí v křesle, hned ho jde ožužlat.Slyší na zavolání, a je hrozně šťastná, když kolem ní projdem - i když spí, tak se probudí a hned buší ocáskem do země, vyplázne jazyk. Taky umí sedni. Jenom to lehni jí jaksi nejde - ale to má fyzický limit, je to malá lachtanka, takže normálně (spisovně) si lehnout neumí. Ale zato si umí kleknout (fakt, dá nohy přímo pod sebe) a na bok je to taky ok. Takže ji asi budem muset naučit jiný povel.
A tady dole "dělá voči" u skříňky s piškotkama. Pro ty je ochotná udělat cokoliv, někdy mám pocit, že by si i lehla, kdyby to šlo:-).
Ještě ji musím vyfotit, jak ráno řádí se svou maminou, to je taky dobrý kino. Tak zatím!

Všem našim hafánkům přejeme všechno nejlepší ke tříměsíčním narozeninám!!

2007-08-14T23:03:00.000+01:00

Pozdravy ze "starého" domova

2007-07-16T08:17:00.001+01:00

Arty a Arwen se sice na fotkách tváří roztomile, ale (především) po západu slunce se z nich stávají malí dráčkové. Arwenka, i přes to že je slabší, si na Arťulína docela troufá, krade mu hračky (teda ty, které mu nestihla ukrást máma Bennie) a kouše ho do ucha. Jinak Arwuška miluje našeho černého kocourka. Ten už zjistil, že od štěňat mu velké nebezpečí nehrozí, tak je provokuje tím, že se pomalu prochází v jejich ohradě, a když se prckové blíží, Čertík se líně vyškrábe na ohradu a špehuje, co se děje dole. Arwenka za ním vždycky nadšeně běží - a když Čerťu přidržíme, tak mu olizuje ouška a čumáček. Zato Arty je větší dravec - trošku nám kocourka okusuje.

Z Artíka nám roste vodní pes - na vodu má těžkou úchylku;-). Packou vždycky vycáká vodu z misky a pak si do toho lehne, případně se po ní chvilku klouže. A dělá to už asi od malinka - vždycky jsem se divila, proč mají mrňata v bedně tolik mokro. Tak jsem zvědavá, jestli mu to vydrží a bude ho bavit plavání.
Máma Bennie zná i lepší zábavu, než se koupat - což potvrdila včera v lomu, kde se ve vodě tvářila jak boží umučení, honem pro aportek a ven z té hnusné mokré věci.

Pozdravy z nových domovů

2007-07-16T07:35:00.000+01:00

Docela mě překvapilo, že už jsou to skoro dva týdny, co k novým páníčkům odešla první mimčo - Annie. Jako zatím poslední šla před pěti dny Arlettka.
Od nových páníků dostávám občas zprávičky jak se hafíkům daří a dostala jsem i pár fotek z nových domovů, které si rozhodně zaslouží vystavit na blogu.

Shora dolů tu máme: Arlettku v krásně zelené zahradě; Airinku, které to na té dečce moc sekne; a Ágníka první den po příjezdu (hračky jsou ještě jako nové;->).
A novinky od Angui najdete rovnou na jejím blogu.

První vlna odchodů...

2007-07-12T08:06:00.001+01:00

...už je úspěšně za námi. V neděli se ke šťastlivcům, co mají nové domovy přidala i Airinka, naše malá divoška. Podle zpráviček, co jsem zatím dostala od jejích páníčků, to probíhá v pohodě - (Airin lítala v záhonku s rajčaty). Dokonce už zvládla i návštěvu veterináře a při stříhání drápků málem rozmetala ordinaci:-).
Včera od nás odfrčela Arlettka. Ještě před odjezdem se uvelebila v autě na zadní sedačce s novou paničkou Verčou a nevypadala, že by ji nějak trápilo, že jede od mámy. A taky že ne - dneska jsem dostala zprávu, že po prozkoumání zahrady i domu se Arlettka uhnízdila v pelíšku s hračkama a už se odtam nehnula;-). Na fotce je vlevo, ještě se svým bráchou a parťákem Artíkem. Ten si dneska uvědomil, že má doma už jen jednu ségru, Arwenku, tak to ve tři ráno obrečel (a my s ním, protože jsme se nevyspali...). Pochopitelně se toho snažil zneužít i k tomu, abychom ho vytáhli z pelíšku, on mohl vesele lítat po bytě a ulevit si, kde se mu zlíbí. S tím teď bude mít chlapec utrum, jak máme jen dva maláčky, zkusíme je něco naučit. Jo, včera jsme s hrůzou zjistili, že Arty už váží přes 8 kg! Přitom není oplácaný, takže je to pořádný kus psa, který se ale rád tulí. Arwenka je naše srdeční záležitost. Je to nádherná miloučká holka, která se hodiny vydrží nechat hladit a drbat. Ale pořád si je nejistá na nožkách, takže náš buldozer Arty se musí trochu krotit při hře. Zatím pořád zkoumáme, co se Arwušce mohlo přihodit. Předevčírem byla na rentgenu kde se nic neobvyklého neukázalo (mimochodem, zvládla to i bez uspání za což měla obdiv veterinářů z vet. fakulty v Brně). Tak čekáme; je možné, že se to spraví samo (někdy tak může štěně reagovat na vakcínu). Chci poděkovat Arwenčiným páníčkům za podporu a za to, že jsou rozhodnutí počkat si na ni, ještě dva týdny.
P.S. Dostala jsem fotky od Agníka - moc mu to slušelo se zeleným obojkem!
P.P.S. Angua má svůj vlastní blog - přidám do odkazů!

Kontrola vrhu

2007-07-07T18:11:00.000+01:00

V úterý u nás proběhla veledůležitá akce - kontrola vrhu!
Byly nám vytknuty bílé znaky - což se dalo čekat. Všichni prckové mají bílé "ponožky" - je pravděpodobné, že se časem budou změnšovat, až se ztratí. Agník, jak jste si všimli, má bílou náprsenku. Nejdřív jsem z toho byla na mrtvici, ale naštěstí má páníčky, kteří jsou právě z té náprsenky nadšení:-).
Na druhou stranu se u všech štěňat povedla krásně tvarovaná hlavička, dobrý pigment a tmavé oči ("knoflíky"). Kromě toho mají mimča syté zbarvení, i nejsvětlejší Angua časem zmavne na ideální odstín - z toho mám taky radost, protože někteří Benčini sourozenci byli hooodně světlí.
Nakonec byli všichni doporučení na zápis do plemenné knihy a poradkyně chovu řekla, že jsou přímo přesocializovaní (což beru jako poklonu).

Ještě foto čtyř štěňátek, která jsou ještě "doma u maminky":

Nahoře: Arty a Arwenka. Mimochodem Arwuška mě pěkně postrašila - uskřípla si nerv, takže napadala na přední nožičky. Ještě teď to není úplně OK, ale myslím, že je na dobré cestě.

Dole: Arlettka - pořád je to odvážná průzkumnice, ale když se může nechat drbat na bříšku, jde všechna ostražitost stranou. Airinka - vyskočila jí kýla (no možná je přesnější říct: vyskákala si kýlu), je to pěkná divoška - už jsem s ní měla párkrát čelní náraz, když jsem jí chtěla dát pusinku a ta potvůrka na mě ve stejnou chvíli vyskočila.

A už máme jen čtyři...:-)

2007-07-07T17:41:00.001+01:00

Konečně jsem se dostala k tomu připsat co nového ve Slatinském dvoře. Minulý týden byl dost šílený, protože jsem na štěňata byla (skoro) sama. Navíc často pršelo a byla zima, takže jsem většinu času strávila na schodech od terasy přenášením štěňat nahoru a dolů. Broučkové se probouzeli když jsem měla trochu štěstí, kolem v 5:30, ale nejčastěji už ve 4:30. Z bedny se ozývaly nárazy jak se snažili ji celou zničit a vyběhnout ven a k tomu straaaaašný řev. Na jejich obranu musím říct, že chtěli ven proto, že se potřebovali na velkou - už nějaký čas tohle v pelíšku nedělají (ovšem na koberci klidně, když na to přijde:->).

Tím se ve mně utvrdilo přesvědčení, že mimča mají nejvyšší čas vypadnout z rodného hnízda. Jako první šel náš prcek Annie - první noc v nové rodině si vybrečela postel, ale druhou už zvládla spát sama - až do šesti (to má někdo štěstí :-D !), a prý hodně žere - asi chce dohnat Artyho (ten už má snad 7 kilo).
Dnes ráno jsem se rozloučila s Anguškou - budou jí říkat Andží:-), první noc je teprve čeká, ale určitě to zvládne. A v poledne odjel náš rošťák Agníček - prý chvilku vyváděl, ale už asi dobrý - čekáme na nové zprávy.
A fotečky: tady je jejich poslední společná fotka, v 6 ráno po schodama - asi jim byla zima.

A tito kulíšci už šli do nových domovů (shora): Angua, Annie, Agni.
Držím palce jejich páníčkům, ať se jim s pejskama krásně žije, ať mají co nejmíň starostí a hodně radostí!!!

Arty a Arwen

2007-06-29T12:23:00.000+01:00

Tohle jsou naši dva kliďasové. Artík je rozvážný pejsek, který občas postaví ostatní do latě. Je to momentálně největší hafan z vrhu a tváří se jako king. Arwen je naše princezna, která se umí krásně tulit, ale když na to přijde tak si od ostatních nenechá nic líbit:-). Ale nějak se nerada fotí, či co, já fotím jak mi kdo přijde pod ruku, ale tu Arwenku jsem musela docela hledat (no ona se totiž často drží úplně těsně u mě a to se fotit nedá).

Den 47. tetujeme, odčervujeme

2007-06-29T11:58:00.001+01:00

Po delší odmlce přidávám aktuální obrázky našich lumpíků. Už jim táhne na 50. den, váží od 4,5 do 5,3 kg. Jejich máma Bennie vážila 4,5 kg když jsme si ji donesli domů, a to měla o týden víc než tihle cvaldové.
Některých prťat si už budeme užívat jen týden, první jde do velkého světa Annie - už ve čtvrtek. Ale ještě nás čeká hodně úkolů:

V úterý jsme byli na prvním očkování, kde všichni dostali i očkovací průkaz. U paní doktorky se chovali statečně a mají pochvalu, že byli klidní. Zato v autě bylo řevu - dali jsme je do kufru starého Favoritu a moc se vůbec se jim tam nelíbilo...až na Angušku, která celou cestu spala.

Takže, páníčkové, až si je povezete domů, radši na klíně:-) ať nemají na auto špatné vzpomínky. Dneska jdou k doktorce znova, čeká nás druhé odčervení a TETOVÁNÍ (bohužel to jinak nejde)!!
A o víkendu by měla přijít hlavní poradkyně chovu, aby zkontrolovala vrh a zhodnotila jak se mimča povedla.

Bennie už zase krmí...štěňatům už neuteče (hihi), takže když se nestihne zachránit skokem přes ohradu, nemá šanci. Prckové už umí dokonce i skákat;-).

Ještě vás nemůžu ošidit dát následující fotečky. Takhle nás vydírají každý den, domyslete si k tomu šílené řvaní a kňourání. Bednou už pohrdají delší dobu, však většinu dne tráví na zahradě.

První fotka: naše plavé holčiny - zleva Airinka, Anguška, Arlettka a Annie. Arwence udělám vlastní fotečku - aby se neurazila, že fotím jen ty plavandy.

Tato fotka je tu kvůli výrazu černého pejska Ágníka - je to vážně náš šašek:-).

P.S. Tento týden jsem konečně dopsala a odevzdala tu vošklivou bakalářku:-D.

Zdravíme budoucí páníčky!

2007-06-22T10:17:00.000+01:00

Naši mrňouskové už se moc těší, až pěkně půjdou ke svým novým páníčkům:-). Zatím na nás trénují pso-lidské vztahy a jde jim to slušně - drbání na bříšku, drbání za ouškem, chování. Ale když se to vynásobí sedmi - je to záběr:-). To pak ani nevím, jestli je lepší, když si chcou hrát všichni najednou nebo postupně (než se dostanou všichni na řadu, tak to zabere půl hodiny).
Veledůležité je hlavně mazlení po jídle, aby mrňata v klidu usnula. Máma Bennie usoudila, že tohle zvládnem líp než ona, takže v klidu leží, zatímco z bedny se ozývají příšerné zvuky mezi řevem tygra a vytím vlka, krát sedm, samozřejmě:-). Ještě si navzájem dodávají kuráž, podezřívám je, že jedou štafetu - jeden ztichne a druhý to po něm přebere, takže vydrží dloooooouho (dokud je někdo nejde uspat).
Naštěstí, jakmile mají kontakt s lidmi, přestávají brečet a když je (po jednom) nechám rejdit na chodbě, jsou v pohodě a většinou je po chvilce najdu jak spí.
Myslím, že jak bude mít každé štěně individuální péči - hlavně ty v rodinách s dětmi- ještě budou prstíčkem hrabat, aby měly chvilku klidu.
Jo, a už jsou to hotoví malí pejsánkové - už nevypadají jak ponožky, veverky, žabičky...a hlavně už váží kolem 4 kilo!

Naše plavandy

2007-06-19T14:16:00.001+01:00

Nahoře Angua a Annie, dole Airin a Arletta. Anguška je sebevědomá holka, a také největší ospalec. Usne kdekoliv a vůbec se nevzbudí, když ji přenáším. Když se jdu za štěndama mazlit, tak je u mě první Airinka. Kolikrát se chci pomazlit s někým jiným a najednou zas držím Airin, ani nevím jak. Arlettka je největší průzkumník, teď má zrovna období, kdy vypadá jak žabička - štěňata rostou trochu asymetricky, občas mají obří uši, jindy dlouhý nohy. No a Zrzka má momentálně krátký čumák a obří tlamičku, vypadá strašně srandovně. Annie je naše bambulka, sice je nejmenší, ale troufne si i na Artíka.

Na zahradě

2007-06-17T09:50:00.001+01:00

Mimina jsou čím dál aktivnější, už nějakou dobu se nebudí jen kvůli jídlu. To ale znamená, že těm našim kulíškům porodní bedna nestačí, a museli jsme jim všední dny něčím ozvláštnit. Takže taťka jim starými paletami ohradil část zahrady - no kdyby to viděl nějaký architekt, tak spáchá sebevraždu - nejzapadlejší ukrajinský venkov je proti tomu hadra. Ale co, hlavně že můžeme ty naše minipejsky vyhodit na čerstvý vzduch.
Už jsou docela rychlí, i když mi to někdy připomíná běh houpacího koně, máma Bennie před nimi nemá šanci. A hlavně, konečně ocenili i veškeré dary co dostali od budoucích páníčků i jiných obdivovatelů:-).
Včera Angua objevila, že nejlepší je schovat se před horkem do palet, které nám "dočasně" (už 2 roky) slouží coby posledních 5 schodů z terasy. Hned si tam pozvala na návštěvu Agníka a "zrzku" Arlettku, kteří s ní tvoří komando "visím na přední stěně porodní bedny a hlasitě řvu, páč se nudím". Jenže zbytek smečky jsou taky pěkně mazaný potvůrky, takže jakmile Anguška na chvilku vylezla, nacpali se pod palety všichni a naše blondýna, si celá naštvaná musela ustlat vedle - sledujte její nasupený výraz na prostřední fotce, kdy se jí podařilo schovat jen půl těla:-D. Jinak tam vykukují ještě Airin a Annie. Na první fotce je Agni a na poslední je Arwenka, která se nám taky pěkně vybarvuje (i přes ten nevinný výraz a obrovské oči je to čertík z krabičky).

Krmicí linka

2007-06-12T18:49:00.001+01:00

A už to jede. Spravedlivá dělba péče o štěňata mezi psí mámu a lidi se přiklonila v neprospěch lidského druhu. Takže 2x denně se ke krmení potomků milostivě nechá přemluvit Benča a 3x denně je to na nás. Ještě že ti malí trpaslíci (i když...už mají dost přes 2 kg) umí hezky papat sami a mističky pěkně vylížou až do dna:-).

Přikrmujeme zatím štěněcím mlékem a rozmočenýma granulkama Eukanuba Puppy and Junior Large Breed. Zatím jim chutnají.

Jak se mlátí sourozenci

2007-06-09T08:25:00.001+01:00

Co miminům narostly zoubky je čím dál těžší přemluvit Benušku aby vlezla do bedny a nechala se nima drancovat. Denní náplň našich potvůrek je : spíme, pak se probudíme a chvilku roztomile sedíme a koukáme co se děje, následuje bitka a pak zase spíme. Občas proloženo jídlem:-).
Pozorovat štěněcí bitky je lepší než kino. Zatím je to spíš nevinné okusování, ještě nikdo nebrečel. Někdy se mlátí ve dvojicích, jindy se na někoho domluví a jdou přesilovku. Na fotce dole se pustili do Agníka, který předtím běhal od jedné bitky ke druhé, každého zatahal za ocásek, kousl do ucha a šel k dalším. Takže pomsta... Sem tam některé mimčo vezmeme na velkou objevitelskou cestu po bytě. Jejich reakce je pokaždé stejná - pěkně si všechno označkují. Ale možná jsou z toho tak paf, že to neudrží. Na fotce dole je Artík a právě mi čurá do postele - ale klid, nevychovávám z něj gaučového povaleče, byl tam poprvé a jen na chvilku kvůli modrému pozadí (plaváčkům modrá sluší).

Poprvé venku

2007-06-05T18:53:00.001+01:00

Odpoledne bylo ideální počasí na to seznámit drobečky s venkovním světem. Mírně pod mrakem, teploučko...paráda. Nejdřív je to bavilo, ale celkově to moc neocenili - jsou zvyklí na svých stálých 25°C, venku jim bylo horko. Po krmení vřískaly na celý kolo tak jsme je zase odnesli do jejich bezpečné porodní bedny. Mimochodem, všechny naše štěnda se rády nechají nosit, a úplně nejklidnější jsou, když s nimi člověk chodí. Než jsem je donesla do bedny, pokaždé stihly usnout.

Štěňátka mají jména!

2007-06-05T18:03:00.001+01:00

Naše mimča dostala k výročí třetího týdne života jména! Každý budoucí majitel měl za úkol si svoje štěndo pojmenovat a všichni vybrali krásný jména:-).

Taaaaaaaaaakže na fotce dole, zleva- naši plaváčci: pejsek Arty a fenky Angua, Airin, Annie a Arletta.

A tohle jsou naše černí mazlíci: vlevo pejsek Agni a zívající holčička Arwen.

Ještě jednou naše plavandy, zleva: Angua - "Blondýnka, Sněhurka", Airin - "největší", Annie - "světlý pruh na hřbetě" a Arletta - "Zrzka"Začíná s nimi být vážně zábava. I když už maji oči otevřený, nějak se jim pořád nechce je používat a zatím se orientují hlavně čichem a trošku i sluchem. Takže se vždycky rozběhnou a do něčeho vrazí. Opět jsme museli zvýšit přední stěnu bedny, jsou hodně aktivní a když si všimnou nás nebo mámy, snaží se za námi přelézt. Takže čelní stěna už má snad 40 cm, brzo to nepřeleze ani Benuška:-).

Arlettka, Annie a Arty dneska zkusili papat piškoty rozmočené v psím sunaru - holky jsou teda na jídlo z misky šikovnější. Artík, Arwen a Agni zase umí pěkně pít z láhve (teď už kojenecké).
Angua a Airin jsou mezi plavandami největší, vždycky si vybojují své místo u krmení a pak vklidu spí, zatímco ostatní se perou:-).
Největší aktivista je černý Agni - je pěkně vykrmený a zatímco jeho sourozenci spí, on do nich pořád drbe a snaží se je donutit ke hře. Plaváčci jsou všichni veselá štěňátka. Nejvíce je z nich slyšet Arlettka (zrzka), která si pořád něco bručí pod fousky.
Arwenka byla dnes na návštěvě v obýváku, hned si pokřtila koberec - lépe řečeno hodila bobek, taktak jsme pod ni stačili strčit TV program - ještě že se trefila na pondělí a úterý, které už jsou za námi:-D.

HEMŽENÍ!!!

2007-06-02T15:56:00.001+01:00

Nejdříve koláž z nepříliš kvalitních foteček...takhle se to u nás hemžilo 16. den po porodu. Teď už mají mimča 19. dní a samozřejmě jsou větší, hezčí, chytřejší... ;-D Za poslední čtyři dny poskočily naše zlatíčka o několik vývojových fází dopředu. Najednou toho umí strašně moc:
Od úterý si hrají - různě se okusují, vrčí, lezou přes sebe , brzo nás čeká boj o postavení ve smečce. Podotýkám, že pokusy o šikanu (ať už sourozenců nebo lidí) jim teda trpět nebudu;-).
Dále, chodí samy čůrat!! Na jedno místo v bedně na noviny - a to se naučily úplně samy, tak se modlím, ať jim to vydrží.
...a tadááááááá - UŽ MÁME ZOUBKY! Začalo to rašit někdy ve středu, zatím nejsou úplně vyklubaný, ale ostrý jsou. Benušce nastávají krušné časy, nejdřív drápky, pak zuby; naštěstí už příští týden regulérně přikrmujem a zkusíme i granulky. Beňule se jim aspoň pomstila tím, že sežrala miniaturní kosti z buvolí kůže, které jsem mrňatům koupila na oslavu prvních zoubků.

A nakonec : takhle nám vyrostly od prvního dne. Průměrná porodní váha 450g, dnes mají kolem 1200g.

Štěňata mají 2 týdny!

2007-05-29T06:40:00.001+01:00

Šmoulata konečně začínají mít psí tvary. Už to není velká hlava na malým tělíčku, čumáčky se jim protahují, nožičky poslouchají čím dál líp. Každý den něčím překvapují - takže od posledního vstupu ke svým dovednostem zařadili ještě předpisové sezení (ne to prohnuté s bříškem na zemi), chození je pohoda (i když po jídle se motají jak po flámu).
Jediné co je omezuje v objevování světa je to, že vidět a slyšet začnou až za pár dnů. Už se těším, jak konečně začnou reagovat i na něco jiného než na jídlo a teplo. Je to čím dál větší záběr jak pro nás tak pro maminu. Bennie se v rámci rovnoprávnosti lidí a psů rozhodla, že se na krmení štěňat budeme podílet všichni, takže sem tam nějaké mimčo přikrmíme z lahvičky. Včera jsme experimentovali s pitím z mělké misky, některá štěnda jsou docela talentovaná, ale jiní hafani se v tom celí vyváleli, no ještě jsou na to malincí.

Nojo, pořád ty fotky jak štěňata spí. Ale já je zatím nechci fotit s bleskem, když jsou vzhůru, protože mají moc "nezralý" oči, tak abych je nějak nepoškodila;-).

Foto dole: Plavý pejsek (že by Arty?): "Už mě přestaň otravovat, jo?!!"

P.S. Naši budoucí páníčkové, tak co je s těma jménama:-D? Za chvilku už budeme slyšet!

Den 10.

2007-05-24T16:00:00.001+01:00

Událost číslo jedna: štěňátka otvírají oči!!!Také začínají být aktivní, už se pořád neplazí jak želvičky, ale občas je tam i jeden nebo dva kroky po nožičkách. Zrovna dneska dvě štěňata přelezla 15 cm vysokou desku od porodní bedny a zamířila si to za mámou, která se chladila na chodbě.

Foto dole: 9.den - Benča šla mrňata zkontrolovat, všechny probudila a pak odešla. Pejsani byli pěkně naštvaní, dokonce se ozývalo něco jako vrčení a štěkání, a rozlezli se po celé bedně.

Dole: Den 8. Kýčovka 1 a kýčovka 2 - bez úprav:-). Až tento týden se umí štěňata krásně tulit pohromadě. Předtím spávala ve skupinkách po dvou nebo po třech.

Kdo je kdo

2007-05-21T14:38:00.000+01:00

Naše robátka už mají týden. Benuška má ale určitě pocit, že jsou tady celou věčnost; jsou to jedlíci a dávají jí pěkně zabrat.
Včera odpoledne jsme se je ze srandy snažili vyfotit na bílé kožešince (myslím, že komu je 23 a víc, určitě má takovou fotku sebe coby kojence doma;-D ). Nicméně, byl to propadák, protože tihle otesánci se okamžitě vzbudili, zabořili do kožešiny čumáky a začali ji ožužlávat v domění, že je to jejich máma a že bude jídlo.Tak jsme je alespoň naskládali do košíku. Takže s kým máme tu čest? Bráno zleva: plavá fenka s nejsvětlejším odstínem (každá z plavých fenek má trošku jiný odstín, ale všechny barvy jsou v normě), černá fenka (ta je jasná :-D), náš benjamínek - plavá fenka (tmavší odstín a na zádech má při bližším zkoumání světlejší proužek), plavý pes (taky má na hřbetě světlejší proužek), potom největší plavá holka (druhý světlý odstín), vedle ní další plavanda (nejsytější barva, pracovní název je zrzka - i když do červena není). Nad nimi spí jejich černý big brother.

Tak schválně jestli je poznáte i z jiných úhlů;-).

P.S. Nechce za mě někdo napsat bakalářku? Nějak se pořád zabývám hafanama a čas letí...

Štěňata 3. a 4. den

2007-05-18T10:26:00.000+01:00

Zatímco první druhý den po porodu štěňata trochu ubyla na váze, včera (3. den) už všechna spolehlivě přibrala: oba kluci mají přes 520 g, největší fenka měla 511g, nejmenší 440g. V součtu celý náš vrh od narození přibral 288 gramů, což je v průměru 41 g na štěně.
Benuška se včera konečně vyspala a začíná své mateřské povinnosti brát s nadhledem. Velký úspěch je to, že už ji chodíme venčit samotnou - první den jsme po zahradě pobíhali s košíkem plným štěňat, protože se od nich nechtěla vzdálit ani na chvilku. Teď už je v pohodě a mimča jsou taky mnohem klidnější.
Akorát mně Beňule naštvala předevčírem, kdy pohrdla naší krásnou a úžasnou porodní bednou a vymyslela si, že nejlepší pelíšek bude gauč v obýváku. Než jsem se vzpamatovala, už tam měla nastěhovaná dvě mimina, která mimochodem pěkně řvala, protože přenášení v tlamě moc ráda nemají. Bennie se tvářila pěkně uraženě, když jsem ji vyhodila a štěňata odnesla zpátky do bedny;-).
Přikládám pár čerstvých foteček:

Nejsvětlejší plavá fenka si dopoledne ustlala mezi maminčinýma zadníma nohama.

Tady ji máme z profilu, trosku mi pripomíná šarpeje;-)

Černý pejsek si pro změnu ustlal na sourozencích.

A tady je jedna z fenek zmožená neustálým krmením.

Kuk, Benuško!

Bennie a SEDM TRPASLÍKŮ...aneb štěňata jsou tu

2007-05-15T13:05:00.000+01:00

Včera, 14.5. 2007 mezi 9 hod a 13:35, se Benušce narodilo sedm krásných štěňátek. A copak to máme? Příroda nám nadělila pět holčiček: čtyři plavé a jednu černou princeznu, a dva kluky: plavého a černého. Všechna štěňátka měla hmotnost od 410 g do 480 g, podle paní veterinářky je to velmi vyrovnaný vrh.
Musím přiznat, že jsme nadílku čekali až o den později - Benušce neklesla teplota, jak tomu obvykle před porodem bývá. Ale Benča zvládla všechno zkušeně (s menší asistencí mojí maličkosti a bráchovy přítelkyně Verči- dík, Verushko!!). Statečně překousávala pupeční šňůry, štěňátka olizovala - no prostě malý zázrak přírody.
Mimča přicházela v tomto pořadí: plavá fenka, černý pes, další plavanda, plavý pes "plaváček", ještě jedná plavá holčička, černá sametová holčička "krteček"(tu Benča rodila vestoje - asi bude mít ráda Bungee jumping...ne, dělám si sradnu, chytli jsme ji) a nakonec opět plavá krasavice.

Z naší Beňule je vzorná máma - možná až příliš. Skoro ty mimča nenechá vydechnout, pořád je olizuje, lehá si na ně jak kvočna, a mám pocit, že od včerejška . Včera jsem jí je večer dala do košíku, ať se vyspí - za chvilku slyším strašné kvičení - Benča je z košíku zase vytáhla, samozřejmě je tím probudila, nahrnula je na jedno místo a spokojeně si na ty drobky položila hlavu.
Štěňátka jsou až překvapivě čilá. Asi je to tím, že jsem ještě tak malá štěňata neviděla, ale od té doby co se narodila se pořád někam hrnou a plazí a jí. Kromě toho vydávají velkou škálu zvuků - podle toho jak jsou (ne)spokojená: umí pištět jak ptáčata, mňoukat jak koťata, kvičet jak morčata a občas si broukají jak malý mimina. A přesto, že jsou ještě hluchá a slepá Benča na ně občas kvíká. No je to u nás jak v prodejně pískacích hraček a nejhorší je, že některý z nich kvičí i během krmení, když se jim nic špatného neděje.
Co na ně říkají naši dva kocouři? Kolem šatny, kde máme štěňata chodí opatrně a my se je snažíme držet od miminek co nejdál - co kdyby si je spletli s nějakou myší...no, já myslím, že nehrozí (to by je Bennie hnala!), ale pro klid v rodině mají kocuři zatím zákaz.

Informace o vrhu A

2007-05-13T08:02:00.000+01:00

Zadáváme štěňátka z vrhu A. Termín porodu je v polovině května a odběr bude možný začátkem července. Oba rodiče mají výbornou povahu (AA - vysvětlivky viz níže) a DKK 0/0. Štěňata budou mít dispozice k dobré ovladatelnosti i výstavní předpoklady :-).

Matka: Bonnie z Pískových dolů.

Bonitační kód: 5/3a/E4,G1,L4,M8/AA, DKK 0/0, II.třída chovnosti, chovná bez omezení.
Zkoušky: ZZO.
Výstavy: V1 - vítěz mladých na krajské výstavě v Brně, VD na mezinárodní výstavě v Praze

Otec: Bente Gutta Fortunae.

Bonitační kód: 5/2a,4a/ A4/ AA. DKK 0/0, I.třída chovnosti.
Zkoušky: ZOP, ZPU-1, VZ 2, ZZO.
Výstavy: výborný, 2x Res. CAC, Res. CACIB,CAC,CACIB,BOB

Bentíkovy stránky naleznete zde

Vysvětlivky:

Bonitační kód: Celkový vzhled/Barva/Popis psa: 18 hlavních znaků (např: skus, barva očí, správná délka těla), do kódu se vypisují pouze odchylky od standardu, vše ostatní je standardní/Povaha. Více zde

Povaha: AA – standardní povaha. BA a BB přípustná s odchylkami k flegmatičnosti či k nervozitě. CC nepřípustná povaha.

DKK 0/0: Bonnie i Bente mají negativní dysplazii kyčlí = mají kyčle v pořádku. Proto je nižší pravděpodobnost výskytu této vady u jejich potomků.

Třída chovnosti: velice zjednodušeně řečeno, existují 3 třídy chovnosti. I. Třída je pro psy, kteří mají známku „výborný“ na velké výstavě, a minimum drobných odchylek od standardu plemene (poslední dobou mají všichni zkoušky z výkonu). II. Třída je pro psy, co nemají známku „výbornou“ z výstavy a mají minimum drobných odchylek od standardu. III. Třída – psi, kteří mají odchylky od standardu, nebo mají pozitivní DKK, můžou mít omezení např. jen na 2 vrhy. Více zde

Zkoušky - stručně : ZZO a ZOP - základní ovladatelnost psa (např: přivolání, chůze u nohy, odložení, chůze po nepříjemném materiálu). ZPU-1 - zhruba jako ZOP a navíc je tam stopa nebo hlídání batohu, štěkání na povel. VZ-2 - podle toho, co mi řekla Benteho panička jde o to, aby pes uběhl 20 km (Bentík je prostě šikulka:-) )

51. den březosti

2007-05-04T10:26:00.000+01:00

Březost pejsků trvá cca 9 týdnů, těhotenství u lidí trvá 9 měsíců. Bennie je v 7. týdnu březosti, tak si říkám, že to je skoro jako žena v 7. měsíci - kdyby se štěňata narodila dnes, tak už by měla šanci přežít. Každopádně držím Beňuli pěsti ať to vydrží ještě aspoň týden;-)... i kvůli taťkovi, který nestíhá vyrobit porodní bednu (hihi).
Dnes jsem vzala poprvé Benušku ukázat k nové paní veterinářce - ta naše oblíbená slatinská šla na mateřskou. Takže o budoucí mámu a o štěňátka se bude starat paní veterinářka Kaplanová, což je super, protože sama má dvě hovawartky (s jednou dělala záchranářský výcvik), vede poradnu na hoviportal.com (server pro milovníky hovíků:-D) a navíc má ordinaci asi 10 min busem od nás. Dostala jsem menší instruktáž jak se chovat u porodu (psího); ještě nikdy jsem to nezažila.

Foto: Benča na zahradě před deseti dny. Bříško už začíná být vidět.

A hlavní zpráva dne: opět jsme koukali Benušce do břicha ultrazvukem. Paní doktorka vyholila jen malou plochu, ale i tak jsem viděla jak dvěma štěňatům buší srdíčka, a jaká mají žebra a pacičky - ještě teď se úplně rozplývám. Teď měří asi 7 - 8 cm, a rostou jako z vody!
Benucha už má pěkný břicho, vypadá jak soudek. Venku už ji moc neproháníme i když teda za balónkem by se ještě ráda rozběhla. Největší změna je rozhodně její chuť k jídlu - sežrala by vpodstatě všechno - dokonce i obří kost na kousání do sebe nacpala za 2 dny - normálně jí vydrží třeba tři týdny. Zkouší žebrat o jídlo dokonce i u mně - i když ví, že ji za to pokaždé seřvu a kočkám vyjídá misku naprosto bez ostychu. Nejlepší je, že když ji nachytáme: začne do sebe kočičí žrádlo soukat přímo kosmickou rychlostí, aby toho stihla co nejvíc než ji odtáhnem. A až bude kojit, čekám, že to bude ještě divočejší...

Vývoj štěňat během březosti

2007-04-21T08:49:00.000+01:00

Zatímco o vývoji štěněte po narození se toho dá najít na internetu nepřeberně, co se děje v břiše fenky aby člověk „googloval“ půl hodiny – a výsledky nic moc. Nakonec jsem našla stručný, pěkný a celkem srozumitelný článeček na anglicky psaných stránkách Havanského psíka. Ale myslím, že vývoj je u všech psů podobný, akorát údaje o velikosti jsem trošku přizpůsobila:-). Pochopitelně nejde o žádný odborný výklad.

týden

Dojde k oplodnění vajíček.

týden

Začíná docházet k dělení buněk a vajíčko se přesunuje do dělohy.

týden

18. – 20. den dochází k uchycení vajíčka v děloze.

týden

Zárodky jsou viditelné na ultrazvuku. Mají velikost kolem 20 mm, začínají se jim tvarovat čumáčky, vyvíjí se jim oči a páteř. Fence by se měla snížit zátěž a naopak zvýšit energetický příjem.

týden

Embrya už začínají vypadat jako pejskové. Vyvíjejí se jim zoubky, drápky, fousky na čumáčku. Na fence začíná být vidět, že je březí.

týden

Štěňátka se začínají zbarvovat – vyvíjí se u nich pigment. 40. den by štěňata měla mít kolem 30% porodní váhy. Porodní hmotnost hovawartů je přibližně 500g, takže mimina teď mají asi 150 g ...což je asi jako malý jogurt:-).

týden

Štěňata jsou vyvinutá a začínají rychle růst. Fence začínají línat chlupy na břiše (no paráda...).

týden

Můžeme pozorovat pohyby štěňat v břiše matky. 50. den březosti už mají 75% porodní váhy (u hovíků kolem 400g). Už by se teoreticky mohla narodit, ale je lepší je nechat „dozrát“. Proto by se fenka měla nechat v klidu a neměla by se nutit do nějakých šílených her (jak to asi vydržíme bez běhání za míčkem?).

týden

Štěňata se můžou narodit v podstatě každou chvíli!!!

Nebojte se pejsků s PP

2007-04-17T08:00:00.000+01:00

Právě jsem vstoupila do fáze podávání inzerátů a docela mě překvapilo, kolik lidí chce štěňátko hovawarta bez průkazu původu (PP). Pak jsem si ale uvědomila, co jsem si sama myslela o záhadné zkratce PP, než jsme si pořídili Benušku.

Říkala jsem si, že pes s PP je jen pro snoby, kteří chtějí psí šlechtice, potom je musejí předvádět na výstavách, česat 5x denně. A také jsem myslela, že psi s PP jsou přešlechtění a jejich pořizovací cena je přímo závratná.

Přitom tyto fámy o psech s PP často odradí právě ty nejlepší možné páníčky, kteří hledají hlavně psa - kamaráda do rodiny a na procházky. Žádné výstavy ani zkoušky povinné nejsou. Na druhou stranu, u velkých plemen bych výcvik (třeba jen základní) rozhodně doporučila a alespoň jednou na výstavu zašla, je to také zkušenost a o nic tak strašného se nejedná:-) (mimo to, když se sejde víc hovawartů, je na ně vždycky pěkný pohled;-) ).

Pokud chcete psa konkrétní rasy, znamená to že se vám na něm líbí právě jeho vzhled nebo povaha.
Také to znamená, že máte dostatek prostředků na to, aby jste se o psa starali po celý jeho život. Pak je mnohem lepší vybrat si psa, jehož rodiče mají zdraví, povahu i exteriér ověřeny a je zde menší pravděpodobnost, že vám při správné péči ze štěněte vyroste například agresivní jedinec s těžkou dysplazií kyčlí, nebo se z něj vyklube cosi vzdáleně připomínajícího hovawarta.

Co znamená „ štěně s PP“?

2007-04-17T07:49:00.000+01:00

1.) Průkaz původu znamená, že jsou známí předkové psa – ti všichni museli projít tzv. bonitací, to je akce, kterou pořádá vedení klubu několikrát do roka a posuzuje se při ní vhodnost zařazení psa či fenky do chovu. Pro úspěšnou bonitaci se psi musí projít testem povahy, vzhledově se musí odpovídat od standardu plemene, musí zúčastnit alespoň jedné „velké“ výstavy a měli by mít nízkou nebo žádnou dysplazii kyčelních kloubů (DKK*). Samozřejmě se také hlídá dobrý celkový zdravotní stav, kondice a klade se důraz na nepříbuzenské spojení.

* DKK je dědičná vada psů velkých plemen, od ovčáků po retrívry, hovawarty nevyjímaje, při vyšších stupních postižení se zhoršuje pohyb a pes trpí. Takže v inzerátech se často vyskytuje zkratka DKK 0/0, čímž vám hrdí majitelé psů oznamují, že ten jejich pejsan má levý i pravý kyčelní kloub v pořádku. Tím se snižuje riziko, že se tato vada přenese na potomky, úplně vyloučit to bohužel nelze.

2.) Pořizovací cena hovawarta s PP není astronomická, jak se možná mnozí zájemci obávají. Je o něco vyšší než cena pejsků bez PP, ale pokud se o svého psa hodláte dobře starat a kvalitně ho krmit, pořizovací cena je ta nejmenší položka v nákladech na životní potřeby psa, který s vámi bude třeba 14 let. Navíc se do chovu zařazují pouze zdraví jedinci, čímž se snižuje pravděpodobnost, že se budou vydávat ohromné sumy za veterináře. A nakonec, přestože lidé milují svého psa bez ohledu na jeho původ, psů s PP si přece jen více váží a jsou k nim více ohleduplní – nastupuje u nich totiž ta pravá chovatelská hrdost.

3.) Hovawarti jsou celkem mladé plemeno (byli znovu vyšlechtěni někdy ve 20.století), takže k nějakému přešlechtění u nich nedošlo. Hovíci jsou zdravě stavění psi a kromě zmiňované dysplazie se u nich nevyskytuje žádná jiná specifická vada. Nějakého „přešlechtění“ bych se spíše obávala u čistokrevných pejsků bez PP – právě tam může docházet k množení bez ohledu na příbuznost, povahu nebo dědičné vady pejsků.

4.) Psi s PP nejsou žádní šlechtici, se kterými by se muselo jednat v rukavičkách. Hovawarti můžou být celoročně venku, vyčesat by se občas měli, ale nemusí to být každý den či týden. Důležité je, aby se jim člověk věnoval - bral je sebou na cvičák, procházky, do města:-)...Jako bonus se s „papírovým“ psem můžete účastnit výstav, rozhodně to však není povinnost. Ačkoliv když se pes povede, tak by byla škoda se tam alespoň jednou neukázat.

5.) Na internetu je spousta dalších informací, například: zde nebo na hoviportále

Březost potvrzena :-)

2007-04-13T04:15:00.000+01:00

Včera, 29. den od krytí, jsme se s Bennie vypravily na SONO, abychom konečně měly jasno jak jsme na tom. Vyšetření probíhalo ve stoje (ne vleže), což mě příjemně překvapilo, protože Bennie tak byla úplně klidná.

A hlavní zpráva dne – budeme mít štěňata :-D! Zatím vypadají jako kuličky o průměru tak 2 cm.

Počet se nedal určit, ale pan veterinář prohlásil, že to bude tři a více...a možná mnohem více. Takže jsem zvědavá, čím nás za měsíc Benuška překvapí.

Bennie a holčičky

2007-03-23T16:26:00.000+01:00

Po hooodně dlouhé době se u nás stavily dvě "budapešťské příšerky" Evita a Líza. Za tu dobu co jsme je neviděli zase vyrostly - menší Líza už dokonce přerostla Benušku (ach jo!).Bennie nejdřív koukala, co se to k nám přihnalo za smršť - přece jenom děti tak často nevidí.

Ale nakonec se zbavila ostychu a dokonce ze sebe nechala udělat prolízačku, hlavně pro starší Evitku:-).

Spanilé jízdy za ženichem - povedlo se!!!

2007-03-16T10:42:00.000+01:00

Událostí č. 1 byly tento týden námluvy! Už první pohled na Bentíka mě utvrdil v tom, že jsme vybrali vážně dobře. Přesně typ, co se mi líbí, sportovní postavy, hlídač a přitom ohromnej mazel. Ještě větší úspěchy měl u Benušky, vzájemné sympatie si začli projevovat hned po otevření branky :-).
Nicméně se to naše zlatíčko rozhodlo, že nebude snadnou kořistí a Bentík to s ní teda vůbec neměl jednoduché. Přitom všechno vypadalo nadějně hned od začátku. Psi si rozuměli, hráli si a předváděli docela slibné pokusy, ale pokaždé, když chyběl jen krůček, začala Beňule ječet a buď se Bentemu vysmekla, nebo toho Benťas jako správný gentleman nechal.
Teď to zkrátím: nakonec jsme se za Bentem vydali třikrát. Najeli jsme 1200 km, s bentíkovýma páníčkama prostáli na zahradě celkem aspoň 6 hodin.
A co se nestalo...v momentě, kdy už jsme se smířili s tím, že Bente a Bennie se prostě rozhodli, že spolu teda dětičky mít nebudou, a zklamaně jsme mířili sbalit si věci, se stal ZÁZRAK! S paní Korbelovou, Benťovou majitelkou, dodnes nechápeme jak k tomu došlo, ale bylo to neuvěřitelný - kopla sem do balónku, Benča se za ním rozběhla a v tu chvíli využil situace Bente a během milisekundy tu naši holku ulovil. A došlo pak ke krásnému 20 min spojení, takže je tu veliká šance na štěňátka.
Nakonec chci vyjádřit obdiv Benteho páníčkům za to, že s námi měli trpělivost, věnovali se nám celé tři večery a byli strašně milí. A taky musím říct, že BENTE JE BOREC! A za měsíc budeme vědět, jestli je Bennie "v tom". A když nebude, tak stejně nebudem litovat toho, že jsme měli příležitost poznat nové fajn lidi a takovýho super psa jako je Bente.

Táta štěňátek

2007-03-03T13:04:00.000+01:00

A je rozhodnuto! Celý tento týden jsem přemýšlela, kterého ze tří našich favoritů mám vybrat. Nakonec se naší jedničkou stal Bente Gutta Fortunae - výstavně úspěšný a pracovně vedený pes, jehož otec je z Německa. Podle bonitačního kódu téměř dokonalý jedinec ;-) a podle toho, co jsem si zjišťovala, také velký pohodář. Kromě toho je Bentík "čerstvá krev" - byl na bonitaci teprve loni na podzim, zatím je po něm jen jeden vrh. Líbil se mi od první chvíle, tak snad z něj bude podobně nadšená i Benuška!

Tohle je fotka Benteho z galerie plemeníků na hovawart.cz

Krycí list

2007-02-25T18:56:00.000+01:00

Na srazu hovíků byla paní Otrubová, poradkyně chovu pro naši oblast a přinesla nám velmi důležitý dokument- krycí list(KL). Pro ty, co to neznají - pokud chci mít štěňata s PP, musím zažádat klub o KL, což je vpodstatě seznam tří psů vhodných pro nakrytí mojí feny. Takže máme úspěšně za sebou další krok ke štěňátkům. A musím říct, že mi potvrdili všechny psy, který jsme vybraly s Míšou Procházkovou - jsou to samí krasavci. Benuška už začíná hárat, tak počítám, že do 10 dnů už se za jedním z nich vypravíme. Teď se jen musím zodpovědně rozhodnout za kterým...

Sraz Hovawartů v Brně

2007-02-25T18:29:00.000+01:00

Konečně jsme se dočkali hovawartí akce v Brně:-). Těšila jsem se celý měsíc a bylo vážně na co: sešlo se kolem 30 hovíků - většinou mlaďochů od úplných štěňátek do dvou let. Benča byla jedna z nejstarších, což nám vůbec nebránilo v tom abysme si bezvadně zacvičily (kromě toho nás pochválili, že je Beňule šikovná:-D) a taky jsme se dověděly něco málo o záchranářském výcviku a o tom, jak předvádět psa na výstavách (což bylo zajímavé, i když jinak nás ty výstavy moc neberou).
Akorát mě naštvali naši chlapi, kteří za prvé málo fotili a za druhé nevydrželi trochu ledovýho větru, takže jsme odjeli ještě před plánovaným zábavným závodem :-(. A to mě hodně mrzelo, protože Beňule je na takový skopičiny celkem šikovná a určitě by se úplně neztratila.

Bennie a kočky

2007-02-25T17:48:00.000+01:00

Benča je naše jediné plánované zvíře. Kromě ní sdílí společný byt ještě dva kocouři - neplánovaní, ale chtění ;-). Tak se o nich taky pár slovy zmíním, aby se neurazili, že se všechno točí kolem psa.
Starší mourek Kukášek s vyrůstal zároveň s Benčou a ve svých "mladých" letech byli velcí kamarádi. Často nás bavili svým hraním na rváče, kocour kupodivu dokázal psa slušně uzemnit. V listopadu 06 do smečky přibyl černý tuláček Čertík - to jméno ho dokonale vystihuje. Nic mu není svaté a kazí nám morálku - hlavně co se týká kradení ze stolu (Kukáš byl tak vychovaný, že jsme nemuseli jídlo ani přikrývat, teď ho kvůli nenasytnýmu Čerťovi musíme přiklápět těžkými hrnci a občas i to je málo). Kromě toho je to expert na shazování věcí, šplhání po všem možném (i vánoční stromek dostal zabrat) a hlavně na mazlení (v tom má mourek trochu rezervy, teprv s černým zažila to, jak zpívá Hapka v jedné písničce: "kocour se schoulil na tvůj klín";->).
A jak s nimi vychází Benča? Je to už velká holka, takže se přece s nějakýma prckama nebude bavit. Rozhodně s nima teda nespí bok po boku v jednom pelíšku, ale spíš na ně dohlíží. Když si kocouři brousí drápy o křeslo, tak je jde zkontrolovat, případně jim dá výchovný lepanec tlapkou (žádný teror se ale nekoná). A přestože Beňule není závislá na jídle, jako jediná z rodiny dokázala Čertíka vycepovat natolik, že se její misce vyhýbá obloukem.

Když jsem hledala nějaký ilustrační fotečky, s hrůzou jsem zjistila, že všechny tři pohromadě nikde nemáme - nevydrží na místě. Takže vkládám alespoň takový výřez v pozadí s pejsanem, jako důkaz, že pes a dvě kočky spolu v pohodě můžou žít na 120 metrech čtverečních.

Společenský život psa:-) (a jeho paničky)

2007-02-03T18:52:00.000+01:00

Bennie a prarodiče

Jednoznačně největší úspěch našeho pejsánka je to, že se do ní úplně zbláznili moji prarodiče - a to všichni čtyři. Přitom byli vždy velkými propagátory užitkových zvířat . Jejich motto co se týká zvířat bylo: co se nedá sníst, je k ničemu - upozorňuji, že naše rodina nepraktikuje asijskou psí kuchyni; případně prohlašovali, že psi a kočky jsou darmožrouti.

Pak jsem dotáhla domů kotě, za pár měsíců přibylo štěně a neotřesitelné názory našich drahých předků začaly pomalu utichat a teď se dostávají přesně na opačnou stranu. Nejenže se všichni s Benčou vítají dřív než s námi a předhánějí se v tom, kdo jí pod stolem nenápadně nacpe víc dobrot. Navíc si v současnosti jedni prarodiče osvojili kočku a druzí občas přikrmují toulavé psy ve vesnici. A to mi neříkejte, že Benča na tom nemá svou zásluhu!

Nahoře: Děda: "Benuško, já už nic nemám!"
Dole: Beňa "pomáhá" babičce vařit:-)...bacha ať něco neupadne!

Bennie a moje kámošky

Z mých nejbližších kamarádek nemá doma psa ani jedna, a většina z nich otevřeně straní kočkám (kromě Lucky - díky, Lukee!), všechny se musely smířit s tím, že Benča je prostě součást týmu.

Díky Benuščinýmu osobnímu kouzlu s tím naštěstí neměly problém a nakonec i ti největší strašpytli prohlásili, že Bennie je taková kočička a že s ní teda kamarádit budou;-). Takže nechybí na žádném pořádném výletu a když se zastavíme v nějaké té hospůdce, má vybrané chování.

Nahoře: Já a Rosalie na přehradě
Dole: Martička a Lukee na Pálavě

Míša a Athos...aneb hovawarti v Brně

Donedávna jsem měla pocit, že Brno je bašta hovíků bez papírů. Na cvičáku i ve Slatině jsem jich poznala asi 7 a všichni jsou moc fajn. Ale stejně mě potěšilo, když jsem potkala Míšu a jednoho z jejích sympaťáků, obrovskýho Athose z Faustova domu. Míša je velká pejskařka, doma má ještě hovíka Arta, mrňavou šeltii a štěně ruskýho teriéra (netuším, jak tahle rasa vypadá). Kromě ní známe ještě míšinu tetu- paní Peřinovou, která mi od začátku s chovem psa hodně pomáhá. Má stanici Zlaté oko a patří jí čtyři bezva hovíci Boogie, Brona, Cid a Ajax.

Na sněhu

2007-02-03T18:38:00.000+01:00

Letošní zima se v Brně zatím moc nepředvedla. Letošní vrchol byl koncem ledna, kdy nám napadlo tak deset cm sněhu, který vy držel závratné tři dny:-). Okamžitě jsem zavřela knížky s učením a naordinovala jsem sobě i pejsanovi denně 2 hoďky na čerstvém vzduchu.

Pořádně jsme to s Beňou na sněhu roztočily! Ale musím uznat, že zachytit psa v pohybu je pro jednoho člověka celkem náročný úkol.

Bonnie z Pískových dolů - převážně nevážně:-)

2007-01-30T17:39:00.000+01:00

Výběr štěněte

V den mých narozenin se naše rodinka vypravila na brněnské výstaviště, byl Intercanis, takže spousta psů a hovíků na jednom místě a tam jsem se přímo informovali na štěňata. Moje malá Beňule se narodila dva dny poté – její majitele jsme kontaktovali v momentě, kdy přicházela na svět:-). O dva týdny později, jsme se všichni jeli podívat – u Pechů na zahradě jsme se poprvé seznámili s pyšnou mámou Happynou (čili Happy Gasko Prim) a jejíma desíti ukňouranýma válečkama...ten s růžovou mašličkou měl být náš:-) . Vybrali jsme pro něj jméno Bennie, ale do plemenné knihy se vloudila chybička, takže oficiálně máme Bonnii z Pískových dolů.

Naše začátky

Dne 17. srpna 2003 jsme slavnostně vyrazili do Raškovic pod Lysou horou, a tentokrát jsme se nevraceli s prázdnou. Z Bennie se mezitím stal malej medvídek. Cestou v autě ani nekňučela, byla celá vyjevená co se to děje (zato náš mrňavej kocourek, kterej jel pro Benuchu s náma, byl z toho podivného stvoření hrůzou bez sebe). Teprve u nás na zahradě se nám podařilo s tím malým huňatým stěňátkem navázat kontakt – konečně začala vrtět ocáskem, olízala nám obličeje a nám došlo, že jsme pejskaři.

Začalo asi měsíční šílenství kolem psího mimina, který pořád spalo, ale jakmile se vzbudilo, tak se počůralo, chvilku si hrálo (což znamená, že kousalo těma svýma ostrýma zoubkama – mě nebo kocourka), pak se zase svalilo a usnulo jak špalek. Myslím, že normální lidi kolem štěňat naskáčou mnohem míň než já, teď už bych to tak nepřeháněla, ale tenkrát jsem fakt ten měsíc skoro nešla z domu – ještě štěstí, že začala škola:-).

Výchova

Co se týká výchovy, pochopitelně každý člen rodiny přišel se svou troškou do mlýna . Každý výchovný postup na který jsme narazili studováním odborné literatury, internetu i z rad výcvikářů nebo jiných šťastných majitelů pejsků, jsme honem zkoušeli na naší Bennii (jojo, prostě amatéři :-p). Naštěstí je to inteligentní zvíře, takže se nezbláznila a celkem s přehledem všechno zvládala. Tím, že žije v bytě a je s námi neustále v kontaktu, rozumí povelům vyjádřeným na deset způsobů (i když je to chyba a rodina by se v povelech měla sjednotit. Ale vysvětlete to prarodičům a mamce!).

Teď už je Beňule velká holka. Věrně nás doprovází na výletech a dokonce toleruje veškerý blbosti, který si na ni vymyslí můj brácha. Je to prostě parťačka do každýho počasí.

Na cvičák chodíme už třetím rokem. Beňuli to strašně baví - hlavně chození po kladině, houpačka a probíhání tunelem. Navíc je to chvíle, kdy se věnujeme vážně jen jí (s chozením na cvičák se střídám s bráchou a taťkou). Chodí krásně u nohy, slušně aportuje a na odložení je prostě mistr (vydrží ležet snad deset minut bez hnutí ;-p).

V březnu se konečně chystáme na zkoušky, už je měla mít dávno, ale tři lidi se prostě nemůžou domluvit co, kdy a jak. Je to ostuda.

Jak jsme začli pejskařit

2007-01-30T16:54:00.000+01:00

Poté co jsem odmaturovala a přestěhovali jsme se z paneláku do domku se zahradou, konečně jsem si mohla splnit své do té doby celoživotní přání – pejska!

Pes s PP

Osobně jsem nejdřív pomýšlela na osvojení nějakého voříška z útulku, ale pak se do toho vložil taťka a řekl, že když psa, tak pořádnýho:-). A s „papírama“! Do té doby jsem si myslela, že majitelé psa s průkazem původu jsou nějaká podivná sekta, kteří se scházejí na výstavách a chlubí se svými načesanými miláčky. Takže pomyšlení, že budu mít psa s PP mě ze začátku docela pobavilo.

Dnes si myslím, že když chce někdo psa bez PP, ať si vezme pořádnýho křížence- ti bývají zdraví a fajn. Ale pokud už chcete čistokrevnýho psa – čili máte určité nároky na vzhled a povahu, berte psa s průkazem původu. Znamená to, že kupujete psa, který vznikl z nepříbuzenského spojení, a jeho rodiče odpovídají požadavkům na to, jak má správný pes toho plemene vypadat. Například u hovawartů se hlídá dysplazie kyčelního kloubu – pokud má pes vyšší dysplazii, kulhá a zhoršuje se to do té míry, že může přestat chodit úplně. Taky se hlídá barva – hovíci by neměli mít moc bílých znaků. Navíc je třeba zakázané spojení dvou plavých jedinců (stěňata mohou být příliš světlá)....a to zdaleka není vše, ale o tom už je více napsáno jinde-například na oficiálních stránkách klubu. No, zkrátka u „papírových“ se hlídá spousta věcí, proto, aby se rodila kvalitní a zdravá štěňata. Kromě toho pes s PP může na výstavy – není to žádná povinnost, ale člověk nikdy neví, co ho začne bavit. Někteří lidi z toho mají celkem fajn koníčka:-).

Jaké plemeno?

Výběr plemene nám zabral asi měsíc. Chtěla jsem borderku nebo šeltii (menší, chytrej, zábavnej pes). Taťkovy představy byly přesně opačný, byl by nejšťastnější, kdyby nám na zahradě pobíhal německý ovčák, kavkazan nebo podobný „medvědobijec“ (ostřejší hlídač).

Jakmile jsme objevili hovawarty, bylo jasné, že tohle je pravé plemeno pro nás.

Ostražitý, ale ovladatelný pes, který nezkazí žádnou srandu, má trpělivost, a zároveň používá mozek, takže neskočí z okna, kdybych mu to přikázala (no, to bych samozřejmě neudělala, ale když ze mě sem tam vylítne nějaký nesmyslný povel, Benucha na mě koukne s výrazem „to jako myslíš vážně?“ ).

A kromě toho, hovíci jsou neskutečně krásní psi, za kterýma se lidi na ulici otáčejí:-).

Úvod

2007-01-15T21:40:00.000+01:00

Tak tohle je naše Bonnie z Pískových dolů (čili Benuška, Beníšek, Benucha...). A tohle všechno je můj pokus o vytvoření stránek, vzhledem k tomu, že dnes slavíme oficiální uznání naší chovatelské stanice "ze Slatinského dvora":-). Vzhledem k tomu, že moje IT schopnosti jsou velmi chabé (jejich vrcholem je právě zvládnutí blogování), uvidíme jak dlouho se mi bude dařit tyhle stránečky aktualizovat. Ale budu se snažit, Benča si to určitě zaslouží.